Rubrika: Povídky

O nejbližším osudu popáleného proměněnce jsme se příšerně pohádali. Theodor ho v žádném případě nechtěl nechat na půdě Acadaemie pro případ, že by ho našel ten,...

Na kratičký okamžik, na chvíli netrvající ani úder srdce, osvětlil blesk komnatu namodralým světlem, a vzápětí zaburácel hrom, až jeho temná ozvěna rozvibrovala...

„Tak co myslíš?“ zeptal se mě Theodor. Zvedla jsem se od zakrváceného koně a snažila se nešlápnout do bláta, které krev s prachem vytvořily. „Kraujas, dost jist...

(Druhá, závěrečná část povídky, jejíž začátek je tady.) „Daň z chleba? Ne, počkej, z chléva, ach jo, měla jsem to nechat uschnout,“ zaúpěla jsem, za odpoledne u...

  „Na zdraví.“ Ulick je tradicionalista. „Na štěstí,“ dodal Bran významně. „Na ostrou čepel,“ přidala jsem se a po vzoru kolegů pozvedla pohár vína. Jeden ...

Ponocný líně ohlásil půlnoc. Ulick si cosi nezřetelně zamumlal. Soudě podle počtu slabik a kolegova výrazu tu bylo extrémně sprosté slovo. „Hlídat město po nocí...

„Myslíš, že z toho ještě něco vyčteš?“ rejpnul si Ulick, pobídl koně a obklusal mě kolem dokola. Naštěstí je můj vlastní oř flegmatik non plus ultra a rozhodl s...

  (druhá a závěrečná část povídky, jejíž začátek je tady) Druhý den cesty uplynul v dusivé náladě. Orinda se po svých společnících ani neohlédla. Filip s t...

  „Aisling as Cill Airne?“ V rozhlehlé místnosti s kamennými stěnami zazněl mužský hlas ozvěnou. „Nemám čas,“ zamručela v odpověď zrzavá dívka, stočená do ...