Pour féliciter 2025

(Vám loni nikomu nechyběl čarodějnický pyroman…)

V jednom kuse fňukám, jak jsou věci čím dál tím stejný, tak co na tomhle roku shrnovat, že. Snad jen že ten dávný nápad, který jsem zmínila u příležitosti loňského slunovratu, jsem konečně dopsala, je ve fázi betareadingu a mého smiřování se s ním.

A péefko, jestli se smím pochválit, se mi letos povedlo. Obzvlášť na to, že skicu jsem si fotila v osm večer, takže pokus jsem všechno chtěla stihnout řádně do půlnoci, na překreslení v GIMPu mi zbývaly čtyři hodiny, a pak se ještě ukázalo, že v novém GIMPu mi zase tablet nesnímá přítlak (ale spravila jsem to!). Nebo to je možná to kouzlo – rovnou jsem si nakázala, že nebudu perfekcionista, že to prostě nějak dopadne.

Pokračovat ve čtení →

Slunovrat 2024

Letošní slunovrat jsem si vyhradila na pálení svíček, pití čaje a psaní. Zatímco materiální dárky pod stromeček mám už nějakou dobu pěkně pohromadě, slunovratový střípek jsem začala psát včera večer mezi nakládáním pračky a utíráním prachu. Já vám nevím, máte to taky tak? Že když je potřeba uklidit, vrhnete se do toho ozlomkrk, děláte všechno najednou, běháte po bytě jak kuře bez hlavy, jenom abyste mohli co nejdřív sedět, nedělat vůbec nic a říkat si, jak je tu pěkně uklizeno?

Hlava ještě nepřijala fakt, že letos už nemusím do práce, pořád žiju ve stavu lehké paniky, ve kterém náš tým absolvoval celý prosinec. Snad se to zlepší s dodělávkami cukroví, úklidem, výzdobou… (Baterky musím koupit. Tři AA baterky. Zapomněla jsem na ně jenom asi desetkrát.) A třeba trochu i tím, že vám donesu slunovratový střípek.

Milí čtenáři, poutníci, kolemjdoucí, mějte požehnaný Yule, krásný slunovrat, Vánoce, cokoli slavíte.

Pokračovat ve čtení →

Podzimní pomalost

…a splíny a další věci, se kterými se mi rok za rokem srovnává hůř a hůř.

Už asi nemůžu říkat, že v práci je teď shon, je potřeba si přiznat, že moje práce je shon a lepší to v dohledné době nebude. Zářijové víkendy měly být všechny plné, ale i když se pár položek v diáři na poslední chvíli zrušilo, stejně jsem neměla energii na nic zajímavého a produktivního. (Dneska kupříkladu jsem si řádně zahrála Stardew Valley. Relax dobrý, námět k hovoru to není.)

Ale jedna věc se mi přece jenom povedla, dopsala jsem první draft povídky. Teď ještě betareading.

Mno, a zažila jsem drobný flashback – poznámky z vysoké mám náhodně pokreslené právě variantami uzlu přátelství, na kterém jsem trénovala stínování. Takže když jsem teď nutně potřebovala něco dělat rukama, dopadlo to uzlíkovitě.

Multifunkční

…je pro mě jóga. Nejen regenerace po tanečních trénincích, nejen zlepšování flexibility, nejen klidnější hlava, ale i hromada výtvarných námětů!

No jo, máte pravdu, zase kreslím ásany.

Poslední týdny jsou především ve znamení tance. Soutěž, zkoušky, vystoupení, ukázková hodina, klasické lekce, samotréninky i taneční soustředění. Opakování, nové kroky, seznamy ke sbalení a k obstarání, bolavé svaly, zapomenuté kroky a panika. Noví známí, staří známí. Je to moc prima, akorát to v součtu spotřebuje vážně hodně energie. Takže má kreativní relaxace je poslední dobou častěji kreslení a háčkování než psaní.

Pokračovat ve čtení →

Introvert na veletrhu

Stejně jako strach z létání při dostatečně silné motivaci překonám (vůbec poprvé jsem, úplně vyklepaná, letěla do země zaslíbené na Smaragdový ostrov), i s neoblibou větších shromáždění lidí se dá v mezích něco dělat. (A je to jeden z benefitů mé současné práce – nepracuju s lidmi, takže mi o něco více sociální baterky zbývá na volný čas.)

A Svět knihy je dobrá motivace.

Pokračovat ve čtení →

Stabilně

Poslední dobou začítám vážně rozumět tomu, proč se mě při pohovoru ptali, jak zvládám stres. A taky už vím, že jsem se té otázce neměla v duchu vysmát. Tak moc.

Inu, práce je stále zajímavá. (Víte, jak to psal Pratchett: Zajímavé časy na vás!) Do toho snaha zvládat taneční tréninky tak, jak je zvládají jiní zaměstnaní kolegové, moje první zkušenost s covidem v prosinci, no a teď ležím znovu a kašlu na všechno.

Tak nesu alespoň dvě úplné maličkosti z náčrtníku.

Pokračovat ve čtení →

Slunovrat 2023

Je slunovrat.

Za okny se kymácí stromy, meluzína hvízdá, jsem moc ráda, že mám dneska volno. Poslední čtvrtrok zase nový druh výzvy, strachu i úzkostí, jakož i věcí kladných. Nedávno jsem otevřela jeden starý soubor s úvodními dvěma větami kdysi zmíněného nápadu a připsala k němu tři odstavce, tak snad z toho tentokrát bude něco rozumného. A konečně jsem převedla do slov tuhle maličkost, ta mi taky v hlavě strašila nepřiměřeně dlouho. Ať se líbí.

Přátelé, poutníci, kolemjdoucí, krásný slunovrat a hodně sil.

Pokračovat ve čtení →

Útulně

Za oknem sněžilo, dnešní ráno jsem jako jediné v tomhle týdnu nemusela vstávat… co si budem, do ničeho se mi moc nechce. Tím míň, čím víc povinností a zařizování se kupí na obzoru. Takže jen odpočívám, piju čaj a nadávám si, že jsem na tak dlouho přestala cvičit jógu, protože kdo má tu flexibilitu teď dohánět…

Pokračovat ve čtení →

Samhain

Samhain, čas, kdy je podle keltských tradic hranice zásvětí nejtenčí, kdy se do našeho světa může leccos připlížit, a protože to někdy nebývá přátelské, je dobré se před tím schovat za masku, aby vás to nepoznalo. Tak nějak praví legendy, ze kterých vychází Dušičky i Halloween. Zvláštní, jak různě se může myšlenka vyvinout, když jí dáte čas.

Já myšlenkám času moc nedávám, ale před pár dny mě něco pošťouchlo vzít si večer sešit a kreslit. (Tu dobrou měkkou tužku, co jsem si kdysi koupila, jsem samozřejmě nenašla, takže jsem si čmárala nějakou náhodnou reklamní a rozumnou tužku jsem si koupila až dva dny poté, na dodatečné stínování.)

Pokračovat ve čtení →