Multifunkční

…je pro mě jóga. Nejen regenerace po tanečních trénincích, nejen zlepšování flexibility, nejen klidnější hlava, ale i hromada výtvarných námětů!

No jo, máte pravdu, zase kreslím ásany.

Poslední týdny jsou především ve znamení tance. Soutěž, zkoušky, vystoupení, ukázková hodina, klasické lekce, samotréninky i taneční soustředění. Opakování, nové kroky, seznamy ke sbalení a k obstarání, bolavé svaly, zapomenuté kroky a panika. Noví známí, staří známí. Je to moc prima, akorát to v součtu spotřebuje vážně hodně energie. Takže má kreativní relaxace je poslední dobou častěji kreslení a háčkování než psaní.

Pokračovat ve čtení →

Introvert na veletrhu

Stejně jako strach z létání při dostatečně silné motivaci překonám (vůbec poprvé jsem, úplně vyklepaná, letěla do země zaslíbené na Smaragdový ostrov), i s neoblibou větších shromáždění lidí se dá v mezích něco dělat. (A je to jeden z benefitů mé současné práce – nepracuju s lidmi, takže mi o něco více sociální baterky zbývá na volný čas.)

A Svět knihy je dobrá motivace.

Pokračovat ve čtení →

Stabilně

Poslední dobou začítám vážně rozumět tomu, proč se mě při pohovoru ptali, jak zvládám stres. A taky už vím, že jsem se té otázce neměla v duchu vysmát. Tak moc.

Inu, práce je stále zajímavá. (Víte, jak to psal Pratchett: Zajímavé časy na vás!) Do toho snaha zvládat taneční tréninky tak, jak je zvládají jiní zaměstnaní kolegové, moje první zkušenost s covidem v prosinci, no a teď ležím znovu a kašlu na všechno.

Tak nesu alespoň dvě úplné maličkosti z náčrtníku.

Pokračovat ve čtení →

Slunovrat 2023

Je slunovrat.

Za okny se kymácí stromy, meluzína hvízdá, jsem moc ráda, že mám dneska volno. Poslední čtvrtrok zase nový druh výzvy, strachu i úzkostí, jakož i věcí kladných. Nedávno jsem otevřela jeden starý soubor s úvodními dvěma větami kdysi zmíněného nápadu a připsala k němu tři odstavce, tak snad z toho tentokrát bude něco rozumného. A konečně jsem převedla do slov tuhle maličkost, ta mi taky v hlavě strašila nepřiměřeně dlouho. Ať se líbí.

Přátelé, poutníci, kolemjdoucí, krásný slunovrat a hodně sil.

Pokračovat ve čtení →

Útulně

Za oknem sněžilo, dnešní ráno jsem jako jediné v tomhle týdnu nemusela vstávat… co si budem, do ničeho se mi moc nechce. Tím míň, čím víc povinností a zařizování se kupí na obzoru. Takže jen odpočívám, piju čaj a nadávám si, že jsem na tak dlouho přestala cvičit jógu, protože kdo má tu flexibilitu teď dohánět…

Pokračovat ve čtení →

Samhain

Samhain, čas, kdy je podle keltských tradic hranice zásvětí nejtenčí, kdy se do našeho světa může leccos připlížit, a protože to někdy nebývá přátelské, je dobré se před tím schovat za masku, aby vás to nepoznalo. Tak nějak praví legendy, ze kterých vychází Dušičky i Halloween. Zvláštní, jak různě se může myšlenka vyvinout, když jí dáte čas.

Já myšlenkám času moc nedávám, ale před pár dny mě něco pošťouchlo vzít si večer sešit a kreslit. (Tu dobrou měkkou tužku, co jsem si kdysi koupila, jsem samozřejmě nenašla, takže jsem si čmárala nějakou náhodnou reklamní a rozumnou tužku jsem si koupila až dva dny poté, na dodatečné stínování.)

Pokračovat ve čtení →

Po cestách – Oslo

(Protože na cestách už jsem byla.)

V posledních měsících jsem si přivodila spáleniny od baletizolu, mimořádnou sobotní směnu v práci, poznala nového zubaře, dentální hygienu i chirurgickou pohotovost. Děje se spousta věcí a nejsou úplně kompatibilní s tvůrčími procesy. A taky jsem byla na cestách – vyrazila jsem na pár dní do Oslo. Tak vám nesu alespoň pár fotek.

Pokračovat ve čtení →

Nevítaná (1. část)

Jak jsem slíbila, tak činím – nová povídka i ke čtení přímému, bez nutnosti stahovat pédéefko. Ať se líbí!

A stejně veřejně tímto vystavuji i poděkování za betareading a za ochotu diskutovat o psaní i ve zcela pohanských (čili nekřesťanských) časech. Pozdně nočním debatám se nic nevyrovná. Díky!

Pokračovat ve čtení →