(Váš čarodějnický pyroman na příští rok!)
Milí čtenáři, přátelé, kolemjdoucí,
byl to zase jednou zajímavý rok. Hodně jsem přehodnocovala svůj vztah k tanci, respektive formě, v jaké se mu teď věnuju, což mi sebralo nemálo sil. Pracovní záležitosti byly ještě podstatně chaotičtější než dřív, nevím, proč jsem si myslela, že se to s novou pracovní pozicí zlepší, přesto jsem ráda, že jsem do té změny šla. Kreativně vím, že mám rozepsaný příběh, tuhle jsem ho otevřela a uvědomila jsem si, že netuším, jak jsem plánovala dokončit tu rozepsanou větu. Vím ale, jak zhruba má příběh pokračovat, takže se z toho časem nějak vybabrám.
Vánoce se mi letos vymkly zpod kontroly a docela mě to mrzí. Poslední den v práci mě moje průdušky významně upozorňovaly, že to kapánek přeháním, takže jsem si další dva dny naordinovala odpočinek a čaj. Jediným výsledkem bylo, že jsem pak nic nestíhala, dny před Štědrým dnem jsem trávila v kuchyni (ty pracny, které jsem dřív nestihla, holt budou na Tři krále. Nebo čínskej novej rok… Ale Yule log se povedl!), Štědrý den částečně ve vlaku a v důsledku toho byl stromeček v doupěti zbudován až na Štěpána. No co. Alespoň světýlka v kuchyňském okně byly.
Tak ať je líp a líp, moji milí.
(Myslím, že jsem na tablet nesáhla od loňského péefka, a bylo to poznat. Navíc jsem mezitím opět vyměnila počítač a v nové verzi Gimpu nejenže jsou moje oblíbené nástroje důmyslně ukryté, ale mám pocit, že se něco stalo s mým nejoblíbenějším akrylovým štětcem, najednou to není ono. Tohle jsou převážně olejové štětce.
Ale ta obloha, ta se mi líbí. Proto jsem ji taky nechtěla kazit žádným písmem.)
