Letní relaxace

Další týden Ashiny švihlé výzvy znamená nová témata a z nich vycházející nový příspěvek. Tentokrát jsem se do něj pustila nepovídkářským způsobem a zase jsem se něco nového přiučila. Pojďte se podívat, jak to dopadlo.

Ach, ano, a hlavně – vítejte na novém webu! Doufám, že se vám tu bude líbit a budete se vracet.

(Ano, vypadá to tu skorem stejně jako na starém webu. Ale mně se tu líbí o poznání víc.)

Co by mělo být symbolem poklidného, odpočinkového léta, když ne sbírání borůvek? Vyrazíte na procházku do lesa, zavazadla vás netíží, protože máte jen hrnek nebo kbelík (podle míry trpělivosti), procházíte známými místy a kde se vám zalíbí, tam začnete sbírat, dvě do hrnku, jedna do pusy, čili se u toho i zdravě nasvačíte. Kolem vás je to krásné lesní ticho, které není úplně ticho, protože šumí větve, štilipají ptáci, občas nějaké to procházející zvíře zašramotí v podrostu, vzduch je čistý a příjemný a je vám prostě fajn.

Pravda, já osobně chodím spíš na brusinky, protože brusinky ke svíčkové jsou naprosto nepostradatelné, ale jinak to všechno platí. Příjemný, světlý borový les, který mám už léta vyhlédnutý coby brusinkovou plantáž, borůvky, které se mi připletou do cesty, končí v puse… (To je taky výhoda brusinkek – čerstvé mi nechutnají, takže si neujídám.)

Ale představte si, že jsou i tací, kteří to vidí jinak…

Celý příspěvek

Rubriky: Zápisník | komentářů 6

Nebude to navždycky (2. část)

Většinu dne po noční hlídce prospím, jelikož mám za úkol jen vaření večeře, a půlku noci pak strávím zíráním do zdi a snahou ukočírovat splašené stádo myšlenek.

Na dalším ranním nástupu mě Asgeir přidělí k Filovi, vytáhlému hnědovlasému chlapíkovi kolem třiceti, jehož nepřátelství vůči mně na sebe bere poněkud odlišný odstín než Illanovo. Fil mi hraje roli poctivého vojáka do puntíku plnící své povinnosti, od úkolů pohraničníka po zaučování nováčka v oddíle, ovšem dá si záležet na tom, aby na mě nepromluvil jediné slovo, které nutně nemusí. Kolem poledne se přistihnu, že jsem za to vděčná. S tímhle přístupem alespoň nezačne rýpat do mého soukromí.

Celý příspěvek

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Výroční večeře elitního klubu

Le fille Ash, kolegyně z Klubu Snílků, má podobný nápad jako já – když musíme sedět doma, je fajn se něčím zabavit, něco tvořit, něco číst, něco objevit. Proto Ash vyhlásila výzvu Desítka švihlých témat a proto jsem ji já přijala.

(Ani jedna jsme zřejmě nepočítaly se zrušením omezení, ale co už, výzva je jednou výzva.)

Mailem mi dorazila první tři střelená témata a pokyn, že mám minimálně jedno zpracovat. A tak jsem se do toho dala, myslela a myslela, dohledávala… a zpracovala.

Témata vám prozradím až na konci článku, abyste nepřišli o pointu, ano?

Celý příspěvek

Rubriky: Zápisník | komentáře 4

Nebude to navždycky (1. část)

Jak jsem se zmiňovala u poslední iluze, chci teď psát (a hlavně blogovat) trochu víc než obvykle, pro případ, že by někdo měl náladu na čtení nových příběhů. (Já ji třeba mám. Včera jsem se po letech, co o ní vím, konečně dostala k novelce Chat Parisien.) V duchu tohohle předsevzetí jsem provedla finální kontrolu u povídky, kterou jsem po několika bezradných večerech nazvala Nebude to navždycky. Nakonec to není špatný název, protože věcí, které nejsou navždycky, se v příběhu objeví povícero.

Zajímá vás, jak se Kaessi a Asgeirovi vedlo po událostech z Racionálního rozhodnutí? Buďte vítáni a čtěte dál!

Celý příspěvek

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Iluze pro Ervína

Tahle maličkost mi leží na disku už čtvrt roku  –  přesně od Nového roku, jelikož jsem ji datlila v povzneseně silvestrovské náladě, usazená mezi hořícím krbem a rozsvíceným vánočním stromečkem, a prohlásila za hotovou chvilku před půlnocí.

Předsevzala jsem si, že se v téhle podivné době budu snažit psát víc, aby měl laskavý čtenář kam utéct před realitou a přijít na krapet jiné myšlenky. Než podrobím poslední kontrole novou povídku, užijte si iluzi.

(Zdroj inspirace: obrázek od Mansik Yang, doputovalo přes Snílky.)

Celý příspěvek

Rubriky: Zápisník | komentáře 2

V jiné době

(kterak se Alissa pokouší pustit z hlavy svět venku)

Každý z nás občas potřebuje vypnout hlavu, a v posledních týdnech to platí minimálně trojnásob. Podle nálady používám na relax cizí světy, vlastní tvorbu, tanec, hudbu jakoukoli od folku po metal nebo náhodné brouzdání po netu. Celkem spolehlivým zdrojem odpočinkového materiálu je web boredpanda.com.

A právě Znuděná panda v kombinaci s faktem, že jsem dopsala povídku a momentálně nemám rozmyšlený žádný další příběh, se mi v hlavě začala skládat do jiné formy odpočinku.

Fantastičtí psavci, přemýšleli jste někdy nad tím, co by vaše postavy dělaly teď a tady, v naší době?

Já se rozhodla, že mě to zajímá. Kdokoli byste se o to chtěl podělit, dejte vědět. A kdo jste zvědav na moje postavy, směle čtěte dál.

Celý příspěvek

Rubriky: Zápisník | Napsat komentář

Věr mi (2. část)

Vím, že je to pro ni hrozné, snažila jsem se být co nejopatrnější a vyřídit to rychle,“ vysvětlím řezníkovi, dívčinu otci. „I pro vás to musel být obrovský šok. V malém městě jako Lipí, kde žijete celý život, všechny znáte, vás nejspíš něco takového ani nenapadne…“

Sama pořádně nevím, kam tím mířím, jen kolem sebe házím návnady a doufám, že řezník na některou zabere.

Pravda, pravda,“ přikyvuje muž takřka bezmyšlenkovitě. „Báli jsme se o ni, když sloužila v Tessaře, to ano, ale že se jí přihodí taková věc přímo na našem prahu…“

Celý příspěvek

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Věř mi (1. část)

povidkaMyslím, že nastal čas podělit se o povídku, která se loni zalíbila v soutěži Vidoucí. Ale ještě předtím, ať nezapomenu – Tolkien Society vyhlásila téma letošního Tolkien Reading Day. Je to Nature and Industry, čili Příroda a průmysl.

Zatím netuším, jak to zapadá do mého předsevzetí přečíst letos něco, na čem má zásluhu Christopher Tolkien, ale já už něco vymyslím.

A co budete pětadvacátého března číst vy?

(Obrázek pochází z Pinterestu Middle-earth News, Tolkien Reading Day vyhlašuje Tolkien Society. Akorát mě mrzí, že tímhle zřejmě plakátky v tomhle stylu došly. No nic, budeme recyklovat. To je dneska v módě.)

A teď se, máte-li chuť, můžete dát do té povídky.

Celý příspěvek

Rubriky: Povídky, Režijní poznámky | Napsat komentář

Amare

Nehodlám se dát ve velkém na recenzování knih, ale Amare je kniha naprosto speciální – měla jsem totiž možnost stát (obrazně) u jejího vzniku a uštědřit jí pár dobře míněných štulců.

Koho by to napadlo, když jsem v březnu 2013 otevírala novou fantasy povídku, která se objevila na Písmáku?

Celý příspěvek

Rubriky: Režijní poznámky | komentáře 2

Stručně a středozemsky, vydání 2020

Stručně a středozemsky poprvé, neradostně – zemřel Christopher Tolkien, syn Johna Ronalda Reuela Tolkiena, který připravil pro publikaci velkou část díla svého otce – Silmarillion, Nedokončené příběhy, Historii Středozemě a řadu dalších textů.

Téma letošního Tolkien Reading Day ještě není známé, ale já si tímto dávám za předsevzetí splnit ho něčím, na čem má zásluhu Christopher.

Stričně a středozemsky podruhé, nečekaně – Mittalmar vydal sborník třetího ročníku soutěže O Gondorský semenáček, včetně mé povídky Kde jsme potřeba.

Ve sborníku ročníku čtvrtého se dozajista nacházet nebudu, neb mě za půl roku vůbec, ale vůbec nic nenapadlo. Ale držím si palce, aby mi (alespoň trošku) sedlo téma nové a já se zase odhodlala něco splichtit.

Loni jsem totiž, technicky vzato, nedodržela předsevzetí zúčastnit se literární soutěže. Bývala bych mohla jednu povídku poslat ještě ve starém roce, ale rozhodla jsem se počkat na vyjádření posledního betačtenáře. Takže pro letošek mám naopak technicky vzato splněno, ale pro dobrou míru bych chtěla přidat ještě nějakou účast.

Tak snad.

Rubriky: Režijní poznámky | Napsat komentář