Archiv rubriky: Povídky

O textu z letošních Vidoucích už jsem se něco nazmiňovala, a slibovala jsem, že ho zveřejním, až dorazí hodnocení poroty (a já dojím tu Tobleronku, kterou jsem sama před sebou úspěšně ukryla v košíku s ponožkami). Komentáře dorazily, a já … Celý příspěvek →

Minule jsme Ais opustili na útěku od orthského kláštera, kam se vypravila, aby zjistila, proč poslední dobou řádové sestry mizí. Na to už Aisling přišla a s viníkem si to vyřídila (ortheny se asi leknou, až otevřou bránu), zakázka pro … Celý příspěvek →

Má (zasloužená) dovolená se chýlí ke konci. Stihla jsem během ní nasbírat hromadu zážitků, spáchat pár více či méně hrdinských skutků, dvakrát v noci spadnout z hamaky a zredigovat jeden z textů, o kterých jsem se zmiňovala v minulém článku. … Celý příspěvek →

Milí čtenáři, zase jednou je období ledové, čili pár textů leží u ledu a buď čeká na poznámky betačtenáře, nebo na to, až na ně budu mít nervy. (To druhé je případ povídky z letošních Vidoucích, kterou jsem chtěla zveřejnit … Celý příspěvek →

Branův odhad situace se naplní dokonale a velice rychle. K rannímu nástupu zavelí Asgeir se zpožděním a jeho zmatek cítím přes celé nádvoří. „Změna v plánech. Denní stráž má Fil s Illanem, kontroly Dysen a Pedr. Brane, Kaessien, do mojí … Celý příspěvek →

Většinu dne po noční hlídce prospím, jelikož mám za úkol jen vaření večeře, a půlku noci pak strávím zíráním do zdi a snahou ukočírovat splašené stádo myšlenek. Na dalším ranním nástupu mě Asgeir přidělí k Filovi, vytáhlému hnědovlasému chlapíkovi kolem … Celý příspěvek →

Jak jsem se zmiňovala u poslední iluze, chci teď psát (a hlavně blogovat) trochu víc než obvykle, pro případ, že by někdo měl náladu na čtení nových příběhů. (Já ji třeba mám. Včera jsem se po letech, co o ní … Celý příspěvek →

„Vím, že je to pro ni hrozné, snažila jsem se být co nejopatrnější a vyřídit to rychle,“ vysvětlím řezníkovi, dívčinu otci. „I pro vás to musel být obrovský šok. V malém městě jako Lipí, kde žijete celý život, všechny znáte, … Celý příspěvek →

Loni jsem vzala nejdelší noc v roce za báječnou příležitost dorazit revizi Nepatřičné. (Je zajímavé, že naprostou většinu vzpomínek komentuju slovy “to už je tak dávno?”, ale k téhle se mi chce vyjeknout “to bylo teprve loni?!”) Letos s radostí … Celý příspěvek →