Rubrika: “O pomoc nás nežádali”

Nemám tušení, kdy jsme přešli dhamskou hranici. Ani kde to vlastně bylo. V uších mi hučí, těžko se mi dýchá, každý šramot v okolí mnou trhne. Už nás našli? Napl...

Díváme se za nimi, dokud nám nezmizí za obzorem, a ještě dlouhou chvíli potom. Čaroděj si povzdychne a já se okamžitě začnu topit ve výčitkách svědomí. Galdur j...

Kola. Kola? Ale ano. Ten hluk a otřesy mají na svědomí kola. Ležím na voze? Nedokážu otevřít oči, tak slabá jsem. Jen poslouchám. Kola. Kopyta. Občas zacinkání ...

Přenocujeme v Anthes, čistě kvůli mému pitomému vtipkování o runách a křišťálových koulích, které teoreticky mohl zaslechnout někdo v Rogze. Ráno po poslední no...

Prohledáváme místnost za místností, učebny, laboratoře i učitelské pracovny. Pod vrstvou prachu vypadá všechno tak, jako by si místní čarodějové jen odskočili n...

“Musím uživit šest tisíc lidí,” povzdechne si rožský komisař. “Poslední dva roky se mi to povedlo jen s pomocí dodávek od dvora, jenže situace...

“Nezapomeňte – žádná kouzla,” sykne Iwar, když se před námi třetí den cesty vynoří pohraniční pevnůstka. “Theodor tvrdil, že v Dhamse je...

Naštěstí mám tolik rozumu, abych schovala batoh v naší laboratoři, takže tentokrát můj příchod do malé posluchárny nevzbudí žádnou pozornost. Jen zahučím cosi n...

Dostali mě, uvědomím si mezi nadepisováním štítků. Blanche a Galdur kolem sebe trousili tolik tajemných narážek, že konečně probrali k životu moji zvědavost. A ...

Jednám od toho odpoledne s Blanche několikrát. Po svém návratu mi podepisuje plány dalších experimentů, s povzdechem schválí výjimečné uvolnění dávky durmanu pr...