Archiv rubriky: Povídky

Přeju krásné Vánoce, Yule či cokoli, co si přejete slavit, milí čtenáři. Yule si nejsem jistá, ale k Vánocům patří dárky. Což takhle jeden dárek v podobě povídky? Přiznávám, že jsem se u ní dobře bavila, byť si nejsem jistá, … Celý příspěvek →

Druhý den hlídky se proti očekávání ukáže být mnohem zajímavější. Dorazí totiž adorští diplomati. Mají samozřejmě svou vlastní stráž a chlapíkům v rudých košilích zdatně sekunduje elita dhamské armády. Jsou rozestavení ve velitelském stanu, velkém jako menší chalupa, i kolem … Celý příspěvek →

Rozhodla jsem se napsat po dlouhé, dlouhé době něco z jiného než Aislingina světa a vybrala jsem si z mnoha (některých špatných) důvodů zadání soutěže. Přemýšlela jsem o tom. Načetla jsem potřebné informace. Vážně jsem věděla, co a jak chci … Celý příspěvek →

V jednu chvíli je kolem ticho, v následujícím okamžiku se změní v uječený chaos. Třesk kovu, bojovné, bolestné i vzteklé výkřiky, zdá se mi, že slyším i drnčení tětivy. V pokřiku většinou beze slov se několikrát ozve Felixovo jméno, pokaždé … Celý příspěvek →

Vzpomínáte si na Reine? První incident s nekontrolovanou magií jí vynesl místo na Acadaemii Magice, druhý obvinění z nekromancie a na krku amulet, který jí čarovat nedovolí. Reine by magie nijak zvlášť nescházela, kdyby si na kouzla nikdy nesáhla. Jenže Reine … Celý příspěvek →

Tři dny. Tři dny stanovila Breana jako čas, který diplomat ještě potřebuje k uzdravení – pak mu nabídneme vycházku na hranici s lákavou možností přijít při ní o kejhák. Já ty tři dny využiju do posledního okamžiku. Vybírám nejvhodnější trasu … Celý příspěvek →

Už jsem se zmiňovala, že Reine toho natropila dost na několik povídek. Tady je druhá z nich. (Protože nějak jsem si čas do vyhlášení výsledků Vidoucích ukrátit musela, že ano.) Po maléru zmíněném v Nižší ceně Reine dokončila školu a … Celý příspěvek →

Zpoza pootevřeného okna k nám dolehne klapot kopyt na nádvoří a vzápětí uctivé, skoro podlézavé hlasy služebnictva. „Bohové, kdo to sem zas leze…“ Daith odloží brk a dvěma kroky přejde k oknu, aby si sám odpověděl. Já nezůstanu pozadu. Natahuju … Celý příspěvek →

Rok. Celý rok jsem strávila s Reine, přemýšlela, kombinovala, opravovala. Přála štěstí. Je úleva konečně ji poslat do širého světa.

Vypadnul jsem z Trovatu, jak to jenom šlo. Koňský hřbet pode mnou se vlní, já zírám na cestu, zarostlou nepoužíváním, ale stále jasně mířící k Beorcu, a vidím před sebou jen elfčin obličej. Vykašli se na to, napomínám se usilovně, … Celý příspěvek →