Rubrika: Povídky
Hraničářky (2. část)
Ležely jsme těsně pod vrcholem kopce, přitisknuté k zemi v mělkém dolíku. Na cestu odtamtud bylo vidět docela dobře. Stejně dobře bude vidět nás, pokud někoho n...
Hraničářky (1. část)
Moji milí, tady to je. Povídka vzniklá po vlacích a kavárnách, modrým, zeleným a červeným inkoustem, povídka, nad kterou jsem právě strávila pořádnou chvíli pře...
Síla zvyku (2. část)
Podala jsem strážnému u brány svazek dokumentů a doufala, že si nevšimne, jak se ošívám. Moje nová košile měla divný střih, šněrovačka mi nedovolovala pořádně s...
Síla zvyku (1. část)
Už chvíli jsem si chtěla napsat nějakou honbu za pokladem, tak jsem Ais na jednu poslala. A při té příležitosti jsem si pohrála s dějovou linií. Je potřeba zkou...
Co z války neznám (2. část)
(předchozí část povídky je tady) „Moje holčička, Lykke, holčička moje…“ vzlyká měšťka pořád dokola a celkem úspěšně se snaží vybrečet Branovi na prahu lou...
Co z války neznám (1. část)
„Odstranění únavy?“ „Hacht,“ nezaváhá zkoušený prvák. „Posílení smyslů?“ „Scath. Můžu se zeptat? Po Scathu prý může člověk mít halucinace…“ Student stočí ...
Tak pravila věštba (2. část)
(Závěr povídky, jejíž první část je tady.) Zpoza jednoho sloupu podloubí domu na náměstí jsem opatrně sledovala, jak se k poražené ovci, ze které se po dláždění...
Tak pravila věštba
Někdo zaklepal na dveře a v souladu s dobrými mravy čarodějů Acadaemie vešel řečenými dveřmi do místnosti dřív, než jsem ho k tomu stihla vyzvat. „Dále,“ poznam...
Hlavně nebýt sama (2. část)
Šelma, já a v mojí ruce meč. Přesně ta situace, kdy přebírají velení zaklínačské reflexy. Úkrok dozadu, ve spodním oblouku švihnout čepelí, meč zasviští vzduche...