Autor: Alissa

(Závěr povídky, jejíž první část je tady.) Zpoza jednoho sloupu podloubí domu na náměstí jsem opatrně sledovala, jak se k poražené ovci, ze které se po dláždění...

Někdo zaklepal na dveře a v souladu s dobrými mravy čarodějů Acadaemie vešel řečenými dveřmi do místnosti dřív, než jsem ho k tomu stihla vyzvat. „Dále,“ poznam...

Šelma, já a v mojí ruce meč. Přesně ta situace, kdy přebírají velení zaklínačské reflexy. Úkrok dozadu, ve spodním oblouku švihnout čepelí, meč zasviští vzduche...

„…není jen bojovníkem, není jen léčitelem, ale zná přispět platnou pomocí v boji i po něm, ve válce i v míru, proti nepříteli v člověku i v šelmě…“ ...

O nejbližším osudu popáleného proměněnce jsme se příšerně pohádali. Theodor ho v žádném případě nechtěl nechat na půdě Acadaemie pro případ, že by ho našel ten,...

Na kratičký okamžik, na chvíli netrvající ani úder srdce, osvětlil blesk komnatu namodralým světlem, a vzápětí zaburácel hrom, až jeho temná ozvěna rozvibrovala...

„Tak co myslíš?“ zeptal se mě Theodor. Zvedla jsem se od zakrváceného koně a snažila se nešlápnout do bláta, které krev s prachem vytvořily. „Kraujas, dost jist...

(Druhá, závěrečná část povídky, jejíž začátek je tady.) „Daň z chleba? Ne, počkej, z chléva, ach jo, měla jsem to nechat uschnout,“ zaúpěla jsem, za odpoledne u...

„Na zdraví.“ Ulick je tradicionalista. „Na štěstí,“ dodal Bran významně. „Na ostrou čepel,“ přidala jsem se a po vzoru kolegů pozvedla pohár vína. Jeden pohár a...

Ponocný líně ohlásil půlnoc. Ulick si cosi nezřetelně zamumlal. Soudě podle počtu slabik a kolegova výrazu tu bylo extrémně sprosté slovo. „Hlídat město po nocí...