Rubrika: Povídky

Většinu dne po noční hlídce prospím, jelikož mám za úkol jen vaření večeře, a půlku noci pak strávím zíráním do zdi a snahou ukočírovat splašené stádo myšlenek....

Jak jsem se zmiňovala u poslední iluze, chci teď psát (a hlavně blogovat) trochu víc než obvykle, pro případ, že by někdo měl náladu na čtení nových příběhů. (J...

„Vím, že je to pro ni hrozné, snažila jsem se být co nejopatrnější a vyřídit to rychle,“ vysvětlím řezníkovi, dívčinu otci. „I pro vás to musel být obrovský šok...

Loni jsem vzala nejdelší noc v roce za báječnou příležitost dorazit revizi Nepatřičné. (Je zajímavé, že naprostou většinu vzpomínek komentuju slovy „to už...

Přináším druhou část Hlídačů. Povídka jí končí, ale události v comharské Škole s ní teprve nabírají obrátky… (první část povídky) Pár hodin po východu slu...

Ačkoli v posledních týdnech nemůžu právě říct, že bych usilovně psala, neznamená to, že nenabídnu žádné čtení. Mám v zásobě pár normostran, které čekají na závě...

Tradici posílání povídek coby vánočních dárků (jedné až dvěma osobám, o nichž jsem věděla, že to ocení) jsem vytvořila už před delší dobou, ale vtipné to začalo...

Přeju krásné Vánoce, Yule či cokoli, co si přejete slavit, milí čtenáři. Yule si nejsem jistá, ale k Vánocům patří dárky. Což takhle jeden dárek v podobě povídk...

Druhý den hlídky se proti očekávání ukáže být mnohem zajímavější. Dorazí totiž adorští diplomati. Mají samozřejmě svou vlastní stráž a chlapíkům v rudých košilí...