Léky a jedy (3. část)
(předchozí část) “Já snad chci, aby přišli. Abysme s tím konečně mohli něco dělat a aby to bylo za náma,” vzdychá Máire a kouše se do rtu v rozpacích nad tak be...
(předchozí část) “Já snad chci, aby přišli. Abysme s tím konečně mohli něco dělat a aby to bylo za náma,” vzdychá Máire a kouše se do rtu v rozpacích nad tak be...
(předchozí část příběhu) Před třemi měsíci jsem kňučela, že vlastně nechci do lékárny, teď kňučím, že nechci pryč. Vytáhlý klátící se tovaryš řemesla lékárnické...
Síní, která běžně slouží jako jídelna, se celkem předvídatelně hemží kolegové a vytváří malebný zmatek. Tak už to před radami mistrů bývá. Občas mám pocit, že s...
(předchozí část povídky je tady) „Moje holčička, Lykke, holčička moje…“ vzlyká měšťka pořád dokola a celkem úspěšně se snaží vybrečet Branovi na prahu lou...
„Odstranění únavy?“ „Hacht,“ nezaváhá zkoušený prvák. „Posílení smyslů?“ „Scath. Můžu se zeptat? Po Scathu prý může člověk mít halucinace…“ Student stočí ...
(předcházející část) „Páni, tak takhle si žije adorskej čaroděj?“ ocenila jsem komnatu, do které mě Theodor odvedl. Složitě vyřezávaný nábytek, pro jednoho až m...
(předchozí část) Plán boje – a v našem případě poskytování zdravotní péče – šel velice rychle do háje. Ještě než adorští vůbec stihli zabušit na bránu, dostal v...
(předchozí část) „Zkus,“ vyzvala Aderyn Brana. Seděla u stěny jedné z menších místností severní věže pevnosti, kterou nám rosellky určily na přespávání. Nohy mě...
(předchozí část) Už svítalo, když jsme se vyřítily z poslední zatáčky před ležením roselliánek. Kajsa mi mávla na pozdrav a nasměrovala koně dál po tessarské si...
(předchozí část) Dostala jsem se až k hřebeni kopce a co možná nenápadně se přes něj přeplazila. Šíp mezi lopatkami se nekonal. Podél hřebene a kousek pod ním j...