Měla bych zařizovat sto různých veledůležitých drobností. Termíny se povážlivě chýlí. Všechno se ohýbá a mění. A mě z toho jímá panika.
Tablet a rozkreslený Reinin portrét jsou krásný relax.
A totální, děsná, neomluvitelná prokrastinace.
Juch.
Měla bych zařizovat sto různých veledůležitých drobností. Termíny se povážlivě chýlí. Všechno se ohýbá a mění. A mě z toho jímá panika.
Tablet a rozkreslený Reinin portrét jsou krásný relax.
A totální, děsná, neomluvitelná prokrastinace.
Juch.
Už mě znáte a víte, jak to dopadá, když mi dochází slova – začnu si kreslit.
Tak si tak kreslím, kreslím, zkouším stínovat…
„Ať řekne přítel a vstoupí.“
Náhody. Všude náhody.
Náhodou na mě vyskočí oznámení o Tolkien Reading Day. Náhodou mám ve své zbrusu nové a značně skromné knihovničce Společenstvo Prstenu, které jsem si před časem půjčila jako konejšivé čtení na unavené večery. A náhodou jsem ho posledně odložila těsně před vstupem Společenstva do Morie, z kteréhož místa pochází citát v úvodu. Protože jen náhodou je tématem letošního Tolkien Reading Day zrovna přátelství.
A co budete číst vy?
(Tolkien Society) (zdroj obrázku – Middle-earth News)
Naprostá většina mých pokusů o tvůrčí psaní se odehrála přes klávesnici. Nebylo to jen nadšením pro moderní technologie, z toho mě ostatně jen tak někdo nepodezřívá. A po jednom náhodném, milém rozhovoru s jistým kavárenským povalečem jsem i přišla na to proč.
Dobrá, život na riasckém zámku už pro Kaessi není přijatelná možnost, jakožto ani nikde jinde v Tosaithu. Kam se ale s tou svou existencí vrtnout?
Kaessi dosáhla svého, je zpátky doma na zámku.
Teď jen poprat se s tím drobným detailem, že zámek je v držení nepřátelské armády.
Kaessi je zvyklá vědět, o co jde a co se chystá, plán ukrýt se na odlehlém venkově se jí tudíž nemůže zamlouvat. A proto bere věci do svých rukou.
Dostat se za hranice – splněno. Ale když se váš národ vrhne do boje, stačí jen utéct za čáru?
Útěk je únavný, ale nelze se zastavit, dokud člověk není v bezpečí. Asgeir a Kaessi míří za hranice.
Ačkoliv Kaessi není z Asgeirova doprovodu právě nadšená, správně soudí, že ho na cestu zpátky na zámek potřebuje. S vidinou brzkého návratu domů není zas až tak těžké to překousnout.
Druhá otázka je, jestli všechno půjde tak rychle.