(Už můžu konečně vyprat a uklidit tu zimní bundu?)
(Možná radši ne, já jsem vyhlášená zmrzlina…)
Oproti lednu se lehce oteplilo – to se dá konstatovat jak o počasí za oknem (dobrá, dobrá, uznávám, oteplilo se poněkud víc, už mě to přimělo odložit vysoké boty), tak o mé hlavě. Tam se ovšem oteplilo skutečně lehce. Něco málo přidávám k Lištiččině příběhu, trénuju rychlé reakce a uvažování za roh v RPG, najíždím na svou standardní rychlost v hltání knížek. Tak snad se v dohledné době dopracuju k něčemu, s čím bych se mohla pochlubit.
Nějakou chvíli už jsem nesáhla na tablet, ale onehdy jsem vzala foťák a vyrazila do terénu, tak alespoň něco málo úlovků. Jen že pořád tak nějak funguju…
Krásné fotky. Totiž, krásné na tom je, že je opravdu jaro. Zatím pomalé, studené, šeříky ještě nevoní, ale i tak je to už lepší než leden, únor. A snad i bude líp.
Měj se. 🙂
Viď, já se vždycky těším na šeříky a letos nestíhají… (Tedy ne že bych se divila.)
Ty taky 🙂
Nádherné fotky. Já také chodím fotit. Skoro každou neděli. Co se ale týče zveřejňování na blog, zasekla jsem se někde v lednu.
Moc děkuju! Já vyrážím málokdy, chce to kombinaci nálady a počasí, což se až tak často nestává. A pak je stejně devadesát procent fotek kytiček. V podstatě jediný požadavek, když jsem si vybírala foťák, bylo slušné makro 😀