(No dobrá, správný čas pro použití tohohle titulku jsem o pár dní propásla, ale což.)
Sešla se správná konstelace, to jest čas a vůle, na dokončovací práce. A u toho koukám, že poslední dobou vám servíruju jednu iluzi za druhou. To by mi scházelo – abyste pro samé iluze zapomněli na opravdový svět!
Čímž samozřejmě myslím Leitín, že jo.
Aby se tak nestalo, podělím se s vámi o výsledek svých nejnovějších experimentů s tabletem, jakož i o peripetie, které předcházely jeho vzniku.
Totiž, celé to bylo takhle: provedla jsem upgrade operačního systému. Několik poměrně zásadních komponent poté nefungovalo, protože si zachovalo parametry staré verze systému. I udělala jsem zálohu celého disku a chystala se, že celý stroj zgruntu přeinstaluju. A do toho jsem si četla u Guizmo o grafickém tabletu a digitální malbě a přemýšlela, na co bych se ve svém tréninku měla zaměřit.
Po večerech jsem si kreslila, skica samozřejmě velmi rychle nabrala podobu Reine, styl byl maličko jiný, neb jsem našla sadu štětců, které imitují skutečné štětce, takže jsem si připadala (úplně maličko) jako renesanční mistr, a nakonec jsem namalovala celkem ucházející obrázek.
Pak jsem si přeinstalovala ten stroj, přičemž jsem samozřejmě zapomněla aktualizovat zálohu. Milý obrázek zahučel v propadlišti dějin. A když jsem otevřela GIMP, že se do něj dám znovu, zjistila jsem, že mi z tabletu nesnímá přítlak a nejsem schopná ho k tomu žádným známým trikem přinutit.
Zkoušela jsem odpojit myš, připojit tablet už před zapnutím počítače, stáhnout si drivery podle rad Linux Wacom Project. Zkusila jsem stáhnout úplně všechny drivery pro Wacom, které jsem našla, až jsem si v zápalu boje smazala drivery pro myš a klávesnici.
Ta chvíle, kdy zírám na přihlašovací obrazovku počítače a vím, že tabletem vážně nedovedu zadat heslo, byla doopravdy moc vtipná.
(Prosím vás, neděste se! Na Windows se vám tohle nestane. A na Linuxu se vám to taky nestane, pokud nebudete bezhlavě instalovat jeden balíček za druhým, aniž byste se podívali, jaké balíčky se navrhují ke smazání. Občas si říkám, že mi ten Linux přece jen neměli ukazovat…)
Když jsem počítač začerstva přeinstalovala podruhé (existuje způsob, jak tam ty drivery dostat i bez toho, ale natolik si s příkazovým řádkem ještě nerozumím), zamávala jsem nad hlavou imaginární bílou vlajkou a vydala se shánět pomoc na specializované fórum.
(Což, když se nad tím zpětně zamyslím, jsem měla udělat mnohem dřív. Ale víte jak, po bitvě je každej zkušenej linuxák.)
A teď, po půlminutě pátrání v nastavení, jsem si konečně sedla ke znovu plně funkčnímu GIMPu a mohla si hrát, výsledkem čehož je rychlomalba Galdura.
Bude to chtít ještě trénink, já vím.
(Ale pokud byste radši iluzi… neklesejte na duchu, brzy bude!)
