Inter arma silent musae

…muži by však mlčet neměli. (K. Kryl)

I am no man! (Éowyn v knize J. R. R. Tolkiena)

Na tvůrčím psaní se mi líbí, že mě netíží žádné termíny a můžu si psát svým tempem.

Na tvůrčím psaní se mi nelíbí, že mě netíží žádné termíny a příliš snadno ho odsouvám na vedlejší kolej.

Má tvůrčí aktivita je poslední dobou blízká nule. Práce na novém textu prokračují slimejším tempem, i když jsem už alespoň vymyslela, jak vyřešit jednu z děr v ději. Částečně za to může nedostatek času – pracovní atmosféra houstne, taneční soutěž se povážlivě blíží a má fyzička chátrá, neopakovatelné společenské události se řadí do špalíru. A částečně, když konečně zakotvím doma s hrnkem čaje, zjišťuju, že mi mozek funguje na volnoběh a odmítá vykonávat jakoukoli činnost náročnější než příprava večeře.

Včera sledovaly události obvyklý scénář, nespolupracující mozek a matná chuť něco, cokoli tvořit. A tak jsem vytvořila prudce realistický výjev z mé momentální existence.

Uzříte na něm mimo jiné:

  • zelektrizované vlasy (částečně v puse)
  • zcela nerealisticky monochromatické džíny
  • zbraň (ze dřeva)
  • přízrak pronásledující mě každou denní i noční hodinu (i když to trochu přeháním, pár týdnů už se mi o práci nezdálo)

Myslím, že je jasné, kdy jsem se začala vážně jenom bavit. (Tímto zdravím svoji gympláckou třídu výtvarné výchovy!)

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..