Někdy v létě jsem tuším zmiňovala, že jsem spáchala soutěžní drobnost. Poslala jsem krátkou (na mé poměry) povídku do soutěže O Gondorský semenáček pořádanou Mittalmarem. Skončila jsem šestá ze čtrnácti, to už jsem taky psala.
Ovšem dneska Mittalmar vydal almanach druhého ročníku soutěže. A ačkoli jsem si v tomto směru nedělala přehnané naděje, můj text v něm je. Stejně jako všechny ostatní soutěžní příspěvky.
Nad tou povídkou jsem přemýšlela několik dlouhých týdnů. Koupila jsem si kvůli ní Silmarillion a Nedokončené příběhy, aniž bych je pak využila. Napsala ji za jednu letní sobotu, když jsem se ráno vzbudila a poněkud zoufale si přikázala, že teď si sednu a prostě napíšu tu soutěžní povídku, jinak coby psavec nestojím ani za bačkoru.
Je zvláštní vidět ji v jiné formě, než jakou jsem jí dala já. Zvláštní, ale prima.
Ale vzhledem k tomu, že jsem čtvrt roku nenapsala souvislejší text, bych se tím neměla moc kochat a radši se dát do nového textu, který už mám taky chvíli rozmyšlený.
V mezičase – než já napíšu tu povídku, než můj nezdolný betačtenář prověří kvality dalšího textu, než zase budu mít o čem vyprávět – se mrkněte na ten almanach.
Jo – a pěkný den sv. Patricka přeju!
