Únor. Ze sněhu je břečka, nevlídně fouká, je pořád ještě chladno… je to ideální čas pro lid knihomolský a psavý, zdálo by se.
Nápad dobrý, realizace vázne. Času je nemnoho a co je horší, klid a nálada chybí. Z jedné strany práce, z druhé potřeba dokopat jeden dlouhodobý projekt k důstojnému závěru, a mezi nimi nezbývá moc manévrovacího prostoru. Tak jsem se rozhodla, že si vyhlásím regulérní psací pauzu.
Ono by to tak totiž dopadlo v každém případě, jen bych z toho případně měla větší výčitky svědomí.
Pořád ovšem platí, že vlastní svět je to nejlepší místo pro oddych.
Takže jedna večerní rychlovka mezi přípravou večere. Kaessi, někdy v poklidných dobách před Nepatřičnou.
