Reine Laragh pochází z Tessary, z rodiny hokynáře. Je nejmladší ze tří dětí, a protože její dva bratři stačili k naplnění otcových ambic a vyhlídek na převzetí živnosti, bylo nejmladší dceři coby rozmar umožněno studium. Ti, kdo zvídavou, temperamentní a nadmíru živou dvanáctiletou Reine znali, byli značně překvapeni jejím odchodem do kláštera roselliánského řádu, taktéž jediné tessarské dívčí školy.
Osazenstvo školy ale po čase zjistilo, že následky Reininých nálad jsou někdy poněkud závažnějšího rázu než nějaký ten v hněvu rozkřápnutý talíř nebo bouchnutí dveřmi, a svěřili dívku vhodnějšímu vzdělávacímu ústavu, kterým byla Acadaemia Magica. Tady si Reine po jistých peripetiích za hlavní obor zvolila alchymii. Po absolutoriu se vrátila do Tessary a snažila se uživit jako alchymistka, zejména nejrůznější spoluprácí s roselliánským špitálem. V té v různé míře pokračovala během i po dhamsko-adorské válce.
Reine je hubená bruneta s takřka nevyčerpatelnou energií a téměř stejnou dávkou sarkasmu. Vysoce si váží svojí nezávislosti a oplývá vyšší než běžnou dávkou sebedůvěry. Snaží se cokoliv a všechno dopodrobna prozkoumat a na základě toho si vytvořit vlastní názor, kterého se velmi nerada vzdává. Jestliže její názory nebo žebříček hodnot nesouhlasí tak úplně s těmi všeobecně přijímanými, je jí to naprosto putýnka.
Protože Reine začínala svoji působnost jako postava, která se na scéně dvakrát mihne, zafunguje jako katalyzátor a zase poslušně zmizí, ani jsem si moc nelámala hlavu se jménem. Tou dobou jsem zrovna objevila fascinující web behindthename.com, a tak jsem tam o čarodějčině jméně zkusmo uspořádala anketu.
Reine jsem tam přihodila jako poslední, abych měla ten graf pěkně barevný. A vida – dneska si čarodějku pod jiným jménem neumím představit. Veřejné mínění se ukázalo být více než dobrým.
(Uhm. V tomhle případě.)
