O pomoc nás nežádali – 3. část
Dostali mě, uvědomím si mezi nadepisováním štítků. Blanche a Galdur kolem sebe trousili tolik tajemných narážek, že konečně probrali k životu moji zvědavost. A ...
Dostali mě, uvědomím si mezi nadepisováním štítků. Blanche a Galdur kolem sebe trousili tolik tajemných narážek, že konečně probrali k životu moji zvědavost. A ...
Jednám od toho odpoledne s Blanche několikrát. Po svém návratu mi podepisuje plány dalších experimentů, s povzdechem schválí výjimečné uvolnění dávky durmanu pr...
Půl roku se snažím tvářit tajemněji než hrad v Karpatech, a dneska přišel čas s tím skoncovat. Konečně jsem totiž dovedla k úspěšnému závěru nový příběh. Vypráv...
Dobrá, život na riasckém zámku už pro Kaessi není přijatelná možnost, jakožto ani nikde jinde v Tosaithu. Kam se ale s tou svou existencí vrtnout?
Kaessi dosáhla svého, je zpátky doma na zámku. Teď jen poprat se s tím drobným detailem, že zámek je v držení nepřátelské armády.
Kaessi je zvyklá vědět, o co jde a co se chystá, plán ukrýt se na odlehlém venkově se jí tudíž nemůže zamlouvat. A proto bere věci do svých rukou.
Dostat se za hranice – splněno. Ale když se váš národ vrhne do boje, stačí jen utéct za čáru?
Útěk je únavný, ale nelze se zastavit, dokud člověk není v bezpečí. Asgeir a Kaessi míří za hranice.
Ačkoliv Kaessi není z Asgeirova doprovodu právě nadšená, správně soudí, že ho na cestu zpátky na zámek potřebuje. S vidinou brzkého návratu domů není zas až tak...
Leželi tam spolu ve tmě, povídali si… co to vlastně přerušilo Kaessinu zpověď?